Dohoda o pracovní činnosti, kterou můžeš znát taky pod zkratkou DPČ, upravuje pracovní vztah mezi tebou (zaměstnancem) a tvým zaměstnavatelem. Možnosti práce na dohodu - DPP i DPČ - obecně v ČR využívá asi 1,5 milionu lidí ročně, přičemž DPČ je uzavíraná v nižší míře. V absolutních číslech je to něco kolem 250 tisíc lidí. Je to nejspíš dáno tím, že se DPČ využívá spíš na pravidelnější brigošky v průběhu celého roku narozdíl od DPP, která je původně zamýšlená spíš na příležitostné jednorázovky a kratší pomocné práce. DPČ je ideální variantou pro studenty, důchodce a osoby hledající vedlejší příjem. Dohoda má jasně stanovenou strukturu a pravidla, která jsou definovaná v zákoníku práce. Podívejme se podrobněji na to, jak DPČ funguje v roce 2024.
Dohoda o pracovní činnosti musí být vždy uzavřená písemně. Musí obsahovat popis, druh, rozsah a místo výkonu práce, a taky přesně stanovenou dobu trvání pracovního poměru s uvedením data začátku a konce. Dál musí být specifikovaná výše odměny, která nesmí být nižší než minimální hrubá mzda pro daný rok - minimální hodinovka pro rok 2024 je stanovená na 112,50 Kč/hod (hrubého).
Dohod o pracovní činnosti můžeš uzavřít kolik chceš, jen bacha na to, že u jednoho zaměstnavatele nesmíš pracovat v průměru víc než 20 hodin týdně. Tenhle průměr se vypočítává buď za celý rok, tím pádem můžeš v maximu odpracovat 1 040 hodin ročně, nebo za dobu trvání dohody, pokud je kratší než jeden rok.
Co se týče povinnosti odvádět sociální a zdravotní pojištění, ta nastává ve chvíli, kdy překročíš hranici rozhodného příjmu ve výši 4 000 Kč hrubého. U DPČ je tedy posuzovaná jedna limitní hranice, a to se nezmění ani po datu 1.7.2024 (respektive 1.1.2025), kdy je plánovaná změna u dohody o provedení práce, kde se nově začnou posuzovat hned dvě rozhodné hranice.
Pokud přesáhneš limit 4 000 Kč, budeš mít povinnost zaplatit základní sociální pojištění ve výši 6,5 % ze mzdy. Z tvé mzdy bude taky sražené nemocenské pojištění ve výši 0,6 %. Celkem tedy na sociální pojištění “přispěješ” státu 7,1 % ze své mzdy. Zaměstnavatel za tebe navíc musí odvést dalších 24,8 %.
V případě zdravotního pojištění budeš při dosažení rozhodného příjmu muset odvádět 4,5 % ze mzdy a dalších 9 % za tebe bude muset státu doplatit zaměstnavatel.
Tak si to pěkně shrňme: V případě, že překročíš hranici rozhodného příjmu, celkem na odvodech státu zaplatíš 11,6 % z celkové hrubé mzdy. Což je už celkem dost. Každopádně tvůj zaměstnavatel se prohne ještě víc, protože za tebe v součtu odvede dalších 33,8 % ze svého.
Možná ti něco bude říkat následující citát „Na tomto světě není nic jistého mimo smrt a placení daní.“. Je to citát amerického státníka Benjamina Franklina a je velice výstižný, protože ani jako dohodář se z placení daní nevykroutíš.
Daň z příjmu fyzických osob je v ČR zavedená v míře 15 % ze mzdy a úplně se jí vyhnout nejde. Je tu ale nástroj, kterým ji můžeš aspoň trochu osekat. Tím nástrojem je “růžovko“. Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob, aka růžové prohlášení je dokument, který ti částečně poskytuje slevu na daních. Růžovko můžeš každý měsíc podepsat jen u jednoho zaměstnavatele, v opačném případě ti může hrozit pokuta od finančáku. Nejvýhodnější je podepsat prohláško u zaměstnavatele, kde máš v daném měsíci nejvyšší příjem. Pokud potřebuješ prohlášení zrušit, máš dvě možnosti: buď písemně požádáš zaměstnavatele o ukončení platnosti k určitému datu, nebo počkáš, až vyprší platnost DPČ.
Víc o růžovku najdeš ve článku Jak na prohlášení poplatníka.
Odvody neplatíš, jen když limit rozhodného příjmu nepřekročíš. Má to ale háček a to ve chvíli, kdy se dostaneš do pozice tzv. osoby bez zdanitelných příjmů. V česku totiž musí mít každý zaplacené zdravotní pojištění vyjma státních pojištěnců (student, na rodičovské dovolené, v důchodu, v evidenci ÚP apod.), za které zdrávko platí stát. Pokud teda chodíš jen na brigády do výše rozhodného příjmu a nemáš žádný další příjem, kde by se ti ze mzdy strhávaly odvody na socko a zdrávko, musíš si zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z minimální mzdy pro daný rok - což v roce 2024 odpovídá 2 552 Kč - hradit každý měsíc sám.
Pokud už delší dobu pracuješ u jednoho zaměstnavatele, práce tě baví a navíc se prokazuješ jako spolehlivý pracant, můžeš písemně požádat o změnu na hlavní pracovní poměr (HPP). K podání žádosti je potřeba, abys měl odpracováno minimálně 180 dní a DPČ byla nepřetržitě platná po dobu 12 měsíců. Zaměstnavatel ti musí na žádost odpovědět písemně do jednoho měsíce a pokud žádosti nevyhoví, musí takové rozhodnutí odůvodnit.
Jak ty, tak i tvůj zaměstnavatel můžete DPČ ukončit poměrně snadno a rychle. To jde v závislosti na situaci z obou stran vnímat pozitivně i negativně. Dohodu o pracovní činnosti můžeš rozvázat hned třemi způsoby:
Domluva zaměstnance se zaměstnavatelem o ukončení pracovního vztahu je u pracovních dohod běžnou záležitostí. V případě, že se se zaměstnavatelem takto dohodnete, je to zapotřebí ještě hodit na papír a dát k tomu kuří nohu. Dohoda o ukončení musí být sepsaná ve dvou vyhotoveních (kopie pro obě strany) a musí obsahovat přesné datum ukončení spolupráce.
Druhou možností, jak můžeš ty nebo tvůj zaměstnavatel dohodu ukončit, je formou výpovědi. Oznámení o ukončení musí být předloženo v papírové podobě, přičemž DPČ můžeš ukončit jak s uvedením důvodu, tak i bez něj. Jakmile protější strana výpověď obdrží, začíná běžet 15denní výpovědní lhůta. Po tuto dobu je DPČ stále platná.
Zákon vymezuje dvě situace, ve kterých můžeš jako zaměstnanec přistoupit k této variantě rozvázání pracovního poměru nebo dohody. První případ je v situaci, kdy od zaměstnavatele nedostaneš výplatu do 15 dnů od původně domluveného data. Druhou variantou jsou zdravotní důvody. V těchto dvou případech můžeš dohodu o provedení práce s okamžitou platností zrušit. Na druhou stranu i zaměstnavatel má stejnou možnost zrušení dohody a to v případě, že závažným způsobem porušíš své pracovní povinnosti.
Pokud si nejsi jistý, která z dohod pro tebe bude výhodnější, jestli DPP nebo DPČ, můžeš mrknout tady sem: Jaký je rozdíl mezi DPP a DPČ?