Hlásíš se na svůj dream job nebo jenom krátkou letní brigádku? Lámeš si hlavu nad tím, jak napsat životopis, který bude stručný, výstižný a zaujme na první dobrou? Chceš tím cárem papíru okouzlit i toho nejotrávenějšího personalistu, který pak neodolá touze tě poznat osobně? Tak to ses právě prokliknul na ten správný web! Přečtením tohoto článku sice obětuješ 15 minut svého života, ale druhé kolo výběrka tvé vysněné pozice tě rozhodně nemine! Tak se na to pojďme společně vrhnout. 😉
Životopis, nebo taky CV (curriculum vitae), je dokument, který shrnuje tvůj profesní a akademický život. Ve zkratce jde o dokument, kterým se prezentuješ potenciálnímu zaměstnavateli tak, abys u něj vzbudil zájem. Proto je taky mnohem důležitější forma než obsah. Ale k tomu se ještě dostaneme.
Životopis nemá striktně danou obsahovou strukturu, ale je dobré, když se při jeho tvorbě budeš držet několika obecných zásad. Pojďme se na ně kouknout pěkně zblízka.
V této části bys měl o sobě shrnout veškeré takové to, možná trochu nudné, ale naprosto základní info, které nesmí chybět v žádném CVčku. To znamená: jméno, věk, kontaktní údaje (adresu, telefon, e-mail, nebo třeba odkaz na LinkedIn). Patří sem taky zdravotní omezení (ZTP, TP, ČID).
Tuhle část hodně lidí při tvorbě CV podceňuje a nevyužívá ji. V některých případech ti to ale může u výběrka zajistit body navíc. Tak proč toho nevyužít. Konkrétně jde o velice krátký medailonek, ve kterém můžeš nastínit svoje osobní hodnoty nebo třeba motivaci, proč se chceš dostat na danou pozici. Dvě výstižné souvětí do max. 220 znaků by měly bohatě stačit.
Tady bys měl popsat veškeré ty roky strávené ve škole. Pokud jsi student na střední, můžeš uvést jak základku, tak současnou školu. Nicméně pokud jsi na výšce anebo už máš titul, základku radši vynech, akorát by zabírala místo. Na prvním místě je vždycky to nejvyšší dosažené vzdělání (nebo aktuálně probíhající). Vždycky uveď studovaný obor, časové rozpětí studia a školu nebo instituci, na které jsi daného vzdělání dosáhnul.
Sem napiš veškeré předchozí pracovní pozice za posledních 5-10 let. Starší praxe většinou není nutná. Pokud jsi ale dělal něco fakt zajímavého a myslíš, že to stojí za zmínku, tak to tam klíďo přihoď taky. Nejnovější zkušenost je opět na prvním místě. Vždycky uveď název zaměstnavatele, pozici a časové rozpětí, ve kterém jsi pro tu firmu dělal.
Tuhle část vždycky trochu přizpůsob konkrétní pozici, na kterou se chceš dostat. Například, když se budeš hlásit na nějakou administrativní pozici, není úplně dobrý nápad uvádět, že zvedneš 150 na benči. Místo toho uveď, že jsi komunikativní, pozitivní a spolehlivý člověk, umíš nějaký ten jazyk a zmákneš práci na PC. Vždycky je dobrý nápad to nějak namíchat jak z měkkých tak tvrdých dovedností.
Soft skills („měkké“ dovednosti) jsou vlastnosti člověka, které souvisí s jeho chováním a povahou. Nejsou měřitelné a nejde je ani jednoduše změnit. Příkladem může být komunikativnost, spolehlivost, zodpovědnost, vedení týmu, organizační schopnosti, empatie, kreativní myšlení a mnoho dalšího.
Tip: Pokud si nejsi svými soft skills jistý, může ti trochu napovědět tenhle osobnostní test.
Hard skills („tvrdé“ dovednosti) jsou schopnosti člověka, které vychází z nějakého učícího procesu. Na rozdíl od soft skills jsou měřitelné a lze je poměrně jednodnoduše změnit. Mezi běžné hard skills patří jazykové znalosti, různá oprávnění (řidičák, zbroják, letecký průkaz, výuční list apod.), znalosti různých programů (například účetních, programovacích apod.), znalost práva, technické dovednosti, odborná certifikace v určitých oborech.
Pokud ti na stránce zbyde ještě nějaké místo, můžeš ho využít třeba pro nastínění svých oblíbených koníčků, zvýraznění různých ocenění nebo certifikátů.
CV by mělo být stručné, přehledné a na první pohled atraktivní. Vžij se na chvíli do role personalisty, který má na stole před sebou desítky životopisů. Většina z nich se na první pohled od sebe nijak neliší. Bílá A4 s hromadou textu. V lepším případě je tam nějaká nekvalitní fotka. A z téhle bílé hromady na tebe sem tam vykoukne nějaká barevnější stránka s pár body textu a kvalitní seriózní fotkou. Odpověz si sám, po čem sáhneš jako první? ...A to je přesně to, čeho potřebuješ docílit.
Možná jsi fakt zajímavý člověk a máš toho hodně za sebou. Vždycky je ale potřeba se vejít na jednu stránku formátu A4. Na tu druhou otočí jen málokterý personalista. Piš stručně, výstižně a v bodech. Neboj se, na případném pohovoru budeš mít spoustu prostoru všechno rozvést.
Barva ti pomůže zaujmout víc než cokoliv jiného. Používej světlé odstíny pozitivních barev jako jsou oranžová, červená, hnědá, žlutá, fialová, růžová a jejich kombinace. Ale jak se říká. Všeho moc škodí. Proto se radši vyvaruj kombinacím 3 a více barev, 2 naprosto postačí. Duhové CV nepůsobí příliš seriózně. V tomhle ohledu ti můžou pomoct veřejně dostupné šablony a vzory životopisů třeba tady.
Fotku bys do životopisu měl dát, ale zase ne za každou cenu. Měla by být kvalitní a měla by působit pozitivně. Pozadí by mělo být nejlíp bílé a měl by ses na to nějak pěkně obléct. Pokud si nejsi jistý, jestli je tvoje fotka to pravé ořechové, můžeš se buďto zeptat přátel nebo zkusit třeba tenhle nástroj.
Tak tady je to snad jasné. 😀 Ale občas se může stát, že nějakou chybku přehlédneš. Takže potom, co svoje CV vytvoříš, někoho popros, ať si ho projde a dá ti zpětnou vazbu. Zbytečné hrubky by tě mohly stát případné místo.
Opravdu si dej záležet, aby všechny informace, které o sobě uvedeš, byly pravdivé. Však to určitě taky znáš. Když se někomu snažíš zalíbit, občas míváš nutkání ohýbat realitu, abys působil zajímavější. Jestli se to ale někde opravdu nevyplácí, tak je to právě v životopise. Nemysli si, personalista, který s tebou bude dělat přijímací pohovor, tyhle tríčky zná a pořádně si tě proklepne, na to vem jed! Pokud se mu něco nebude zdát, pravděpodobně to na sobě nedá ani znát, ale tvoje cesta za novou prací tím nejspíš skončí.
Existuje pár věcí, které se do životopisu zpravidla neuvádí:
Úplně stačí, když uvedeš město nebo jeho část (Praha 10, Brno-Slatina). V dnešní době už ti nikdo dopisy posílat nebude, neboj.
Datum narození je pro personalistu ve většině případů taky zbytečný údaj. Jsou ale situace, kdy ho uvést můžeš. Dejme tomu, že se už na jaře hlásíš na svoji první brigádu na léto, ale 15 let ti bude těsně před začátkem brigošky. V tom případě může být datum narození zásadní informace. Ve většině případů ale stačí věk.
V případě, že tě bude chtít personalista kontaktovat s nabídkou pohovoru, tak první, po čem kouká je e-mail a telefon. Proto bacha na překlepy v telefonním čísle a pokud možno se vyvaruj mailovkám z dětství typu cervenakarkulka@, jsemking123@ , zabijakdraku@, apod.
To by tě snad asi ani nenapadlo, ale pro úplnost, fakt není dobré do CV dávat fotky z různých společenských akcí, cestování nebo sportovních utkání. Pamatuj, že fotka tě může dostat na pohovor, ale i do koše.
Jednou z věcí, kterým by ses měl při psaní životopisu rozhodně vyhnout, je samochvála. Ne nadarmo se totiž říká, že samochvála smrdí. Osobní hodnocení typu: „Jsem nejchytřejší a nejlepší zaměstnanec, kterého kdy přijmete.“, je skutečně něco, co personalisté neradi vidí. A pravděpodobně by tě to místo pohovoru dostalo maximálně tak do koše s papírem. Je vždycky fajn uvést pár věcí nebo schopností, ve kterých vynikáš. Zvol ale takovou formu, aby to nevypadalo povrchně nebo dokonce pohrdavě. Protože když o něco žádáš, měl by ses podle toho i chovat. Zachovej si určitou míru pokory a skromnosti, ale zároveň neztrácej sebevědomí. A to jak na papíře, tak na osobním pohovoru.
Za to, že ses prokousal až na konec, máme pro tebe za odměnu vzor životopisu ke stažení zdarma. Než ho začneš upravovat, stáhni si ho k sobě, jinak ti to nepůjde. 😉