Syndrom vyhoření a jak se mu vyhnout

Co je syndrom vyhoření?

Syndrom vyhoření, často také označovaný jako „burnout“, je stav, do kterého se člověk může dostat, pokud je dlouhodobě vystaven nadměrnému stresu, což může vyústit celou řadou problémů, od fyzického vyčerpání, přes emoční nestabilitu, až po rozsáhlé duševní problémy. Nejde o něco, co přijde jen tak ze dne na den. Jde o postupný proces, kdy se časem nashromáždí takové množství stresu, že už pak jednoduše přestaneme mít kapacitu na to, jej zvládat. Syndrom vyhoření často postihuje lidi, kteří zastávají vysoké manažerské pozice, dále pak profese jako jsou zdravotní sestry, učitelé či sociální pracovníci. Tato nemoc se ovšem může vyvinout u kohokoli, kdo má náročnou práci nebo se příliš často ocitá ve stresových situacích.

Hodně lidí bohužel dlouho přehlíží první varovné signály, protože je vždy snadnější si říci, že jde jen o „dočasné přetížení“ nebo „běžný stres“. Je ale důležité si včas uvědomit a přiznat si, že něco není v pořádku, a začít situaci řešit, než se syndrom vyhoření dostaví v plné podobě.

Jak poznáš, že ti hrozí syndrom vyhoření?

Příznaky syndromu vyhoření se projevují různě – od fyzické únavy až po problémy s emocionální rozkolísaností. Zde je řada nejčastějších příznaků, při kterých je dobré zpozornět:

• Permanentní únava: I když toho v noci naspíš dost, cítíš se pořád unaveně a postrádáš energii na běžné denní věci.
• Snížená výkonnost: Práce ti nejde od ruky tak, jako dřív. Nejsi tak kreativní a celkově ti trvá všechno déle.
• Emoční odtažitost: Máš pocit, že už tě tvoje práce nebaví, nebo ti dokonce vadí a otravuje tě. Můžeš taky zaznamenat ztrátu zájmu pro věci, které tě dříve naplňovaly a těšily.
• Cynismus a frustrace: Začínáš být cynický nebo podrážděný vůči práci, kolegům nebo dokonce vůči sobě samému. To může mít často přesah i mimo pracovní prostředí, na oblast rodiny a přátel.
• Fyzické projevy: Často tě bolí hlava, cítíš napětí ve svalech nebo máš potíže se spaním. To jsou signály, kterými ti tvé tělo dává najevo, že s tebou něco nemusí být v pořádku.

Pokud se v těchto příznacích poznáváš, může to být první krok k tomu, abys začal přemýšlet, jak svou situaci změnit a předejít tak úplnému vyhoření.

Jak to vypadá když už ti syndrom vyhoření zaklepe na dveře?

Syndrom vyhoření má několik fází a čím dřív ho zachytíš, tím lépe. Tady je pro představu stručný popis, jak to může vypadat:

• Fáze nadšení: Začínáš novou práci nebo projekt. Jsi plný energie, nápadů a dáváš do toho všechno. Bohužel si při tom moc nestíháš uvědomovat, že když přepálíš začátek, může to mít dost nepříjemné dopady.
• Fáze stagnace: Po nějaké době nadšení opadá a přichází pocit, že výsledky tvé práce nejsou tak rychlé nebo skvělé, jak jsi prve očekával. Motivace spolu s těmito pocity klesá a práce tě postupně přestává bavit.
• Fáze frustrace (chronického stresu): V této fázi se začínají objevovat první známky po dlouhodobém stresu a únavě. Cítíš se vyčerpaně, nemáš chuť do práce a dělá ti problém se soustředit.
• Fáze vyhoření: Nakonec přichází fáze úplného vyhoření. Tady už jsi totálně na dně, cítíš se naprosto vyčerpaně a bez jakékoliv energie. Přichází deprese, úzkost a může se objevit i vážnější fyzická nemoc.

Pokud tyhle fáze dokážeš zavčasu rozpoznat, můžeš tím předejít řadě problémů spojených s fází úplného vyhoření.

Jak předcházet rozvoji syndromu vyhoření?

Prevence je samozřejmě základ. Zde je pár jednoduchých tipů, jak se syndromu vyhoření vyhnout a udržet si zdravý jak pracovní, tak i osobní život:

• Pracovní a osobní rovnováha: Neboli work-life balance. Naplánuj si svůj den tak, aby zahrnoval nejen práci, ale i nějaký ten čas na odpočinek a zábavu. Nedovol, aby práce ovládla tvůj soukromý či rodinný život.
• Podpora od ostatních: Když už je toho příliš, neboj se požádat o pomoc. Ať už jde o kolegy, rodinu nebo přátele. Není potřeba se se vším vypořádávat sám.
• Čas na sebe a koníčky: Najdi si čas na věci, které tě baví, a pravidelně se jim věnuj. Ať už jde o sport, čtení, oblíbené seriály nebo nějaké jiné hobby – důležité je mít něco, co ti přinese potěšení a radost ze života.
• Pohyb a relaxace: Pravidelný pohyb a procházky v přírodě ti pomůžou uvolnit napětí a vyčistit hlavu. Alespoň okrajově se pověnuj oblasti metod, pomocí kterých lze lépe zvládat stres (meditace a mindfulness).
• Stanov si hranice: Nauč se říkat „NE“ a střež si tak svůj volný čas. Neber si na sebe víc, než zvládneš, a nedovol, aby ti práce zasahovala do osobního života.

Udrž si pohodu a budeš v klidu

Prevence není jen jednorázová záležitost, ale dlouhodobý proces, který ti pomůže udržet si životní balanc. Je důležité se pravidelně zastavovat a zamýšlet se nad tím, co tě v životě motivuje a co ti do života přináší radost. Pokud cítíš, že něco nefunguje, neváhej udělat změny – ať už jde o pracovní podmínky, nebo třeba o to, jak trávíš svůj volný čas.

Klíčem k dlouhodobé pohodě je starat se o sebe, o své potřeby a nezanedbávat své zdraví. Když si budeš pravidelně všímat a reflektovat, co tě naplňuje a co tě stresuje, můžeš předejít vyhoření a zůstat v pohodě jak v práci, tak v osobním životě.